Varování: Vstoupíte-li dál na tyto stránky, nic nebude už jako dřív. Jejich prostudování a poslech písní jsou životně nebezpečné pro jedince se sklony k depresi a potencionální sebevrahy! Tyto stránky jsou věnovány jednomu z nejzajímavějších písničkářů-básníků konce minulého století. Můžete zde získat jeho nahrávky a uslyšíte to, co jste nikde jinde neslyšeli. Pokud máte mozek připravený na příval fantasie a naprosto odlišných pohledů na svět a umíte vnímat text, který Vám i po stém poslechu odhalí další jinotaj, pokračujte dál. Jinak odejděte a poslouchejte radši něco jednoduššího! Poznámka: bohužel zmizely všechny obrázky, které zde byly, snad nám je správce vrátí... Milan Kopernický *16.5.1968 +16.11.2000 2.dubna 1999 jsem ho poprvé potkal, ale to jsem ještě nevěděl o koho se jedná. Bylo to v rakovnické restauraci "U primase" a měli jsme tam tehdy takové vystoupení s dívčí kapelou "Proměny". První dojem byl v podstatě odpuzující, protože jsem jenom u jednoho stol...
Vydané texty se v řadě případů liší od posledních nahrávek. Jde většinou o doplnění nebo změnu slova, případně celé věty. Na těchto úpravách je patrné "vybrušování textu" a zdánlivě malý rozdíl často znamená mnoho. Jako konečnou podobu textů je tedy nutno pokládat přepisy z nahrávek a ne některé následující materiály. Knížku textů Milana Kopernického "Mrchy, mršiny, mrchožrouti" můžete stáhnout ZDE Almanach 1997, kde jsou pozdější změny v textu označeny je ke stažení zde: http://suska.vyjimecny.cz/Almanach%201997.rar (v tuto chvíli nedostupné - administrátor vše smazal. Až se materiál najde, bude umístěn na jiné místo a zde bude nový odkaz)
Články, kde se objevuje něco o Milanovi pochází z místního tisku v Rakovníku. Nutno poznamenat, že jsem diskuzi o něm způsobil nejvíce já sám, když jsem začal s interpretací jeho tvorby. Ovšem ne vše, co zde stojí, je úplně pravda a ne zcela s tím souhlasím. "http://nd01.jxs.cz/459/292/4f951431e2_12084311_o2.jpg" title="Čl.1" width="855" /> ...Před Havlovými dva pánové recitovali své básně a písně. Luděk Marks zaujal i pobavil. J.H.Krchovského jsem už jednou recitovat slyšel. A vzhledem k jeho poněkud monotónní manýře jsem zjistil, že si to pokaždé opakovat nemusím. Takže jsem do "koncertního sálu" hospůdky jen přibíhal a zase odbíhal. Věc se má navíc ale tak, že jsem oba pány poněkud nebyl schopen naplno vnímat, protože to nejsilnější zaznělo před nimi. Nežli začal Krchovský recitovat, odchytil jsem balivšího se Petra Suchomela a ptal se, jak se dostat k těm písním, které právě dohrál. Jeho vystoupení bylo jedním z vrcholů celého TamTamu, ...
Komentáře
Okomentovat